Střípky z historie

Dne 13. března 2018 získala Velká Bystřice cenné historické poselství od našich předků: V kamenném korpusu kříže na Týnecké ulici objevili dělníci za deskou s nápisem schránku, skleněnou litrovou láhev, obsahující svitky dokumentů. Nález byl učiněn při restaurátorských pracích, které jsou prováděny za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. I podle restaurátorů se jedná se o zajímavý objev, protože u těchto drobných památek nebývají podobné nálezy obvyklé.

Samotný kamenný kříž byl zbudován v roce 1886 nákladem dnes již zaniklého Čtenářského spolku Lidumil, který byl nejstarším spolkem ve Velké Bystřici s rokem vzniku 1866. Kříž tak snad mohl být postaven ke 20. výročí spolku.

A co bylo tedy obsahem schránky? Nejstarší dvě rukopisné listiny pocházejí z doby stavby kříže. První je slavnostní zápis o stavbě, druhá pak obsahuje seznam členů spolku a přispěvatelů stavby. Další rukopisy připomínají opravy kříže, první z roku 1935 a druhou z roku 1963 a napsala je paní Marie Zlámalová z Týnecké ulice č. 358. Ta též zřejmě přiložila i dobové památky jako svaté obrázky s modlitbami, náhrdelník, věneček a z doby poslední rekonstrukce též stokorunovou bankovku z r. 1958. Zajímavé je, že dokumenty nebyly přes absenci jakékoliv izolace zasaženy vlhkostí.

Rukopisy nyní necháme prozkoumat odborníky z okresního archivu. Dle jejich rady pak buď originály nebo jejich kopie znovu uložíme na původní místo, samozřejmě doplněné o příspěvek z naší doby.

Malou záhadou prozatím zůstává umístění kříže, resp. to, zda vždy stál na dnešním místě. V knize „Velká Bystřice minulost a současnost“ vydané v r. 1977 je v poznámce č. 68 na straně 139 uvedeno: „...v zápisech obecního výboru z roku 1885, kdy spolku Lidumil bylo povoleno postavit kříž u kovárny...“, což by napovídalo, že kříž měl původně  stát tam. V nalezených dokumentech bohužel není o místě ani zmínka, stejně jako o jeho případném přesunu od kovárny na Týneckou ulici. Píše se jen: „Svatý kříž tento stojí na místě, kde od dob nepamětných stával kříž dřevěný, jenž v roce 1881, úplně zpukřelý, se rozpadl.“

Snad se tedy časem dozvíme víc o osudu této bystřické památky.