Rok 2000

XI. ročník folklorního festivalu

Předpověď počasí na víkend 16. – 17. září 2000 hlásá, že budou „padat trakaře“. Kampak s tím na náš Lidový rok. Ač to odporuje teorii pravděpodobnosti, je tento festival za deset dosavadních ročníků s jedinou výjimkou spojen vždy s pěkným počasím. Rovněž letos, ač déšť hrozil, spadl pouze jedenkrát, v neděli dopoledne. Po obědě se už na všechny účinkující i diváky dokonce zubilo sluníčko.

V úvodu programu děti z Bystřice uvily symbolickou kytičku písniček jako přání a připomenutí letošního jubilea paní Zdenky Jelínkové, která je váženým hostem přehlídky a pravidelnou členkou odborné poroty. Spolu s ní nad výkony účinkujících letos bděly a k odborným konzultacím byly připraveny paní Marie Mrvová, učitelka hudby a sběratelka lidových písní a tanců z oblasti hanáckého záhoří a Mgr Stanislava Juchelková, školní inspektorka z Opavy.

V sobotní, dětské části přehlídky se představily soubory Maleníček z Lipníku nad Bečvou, pražská Lučinka, opavský Úsměv, Malá Lipta z Liptálu, Soláněk z Hutiska, z Prostějova Malý Mánesa domácí soubory Krušpánek a Slaměnky.

V sobotní večer potěšila souboráky i příchozí cimbálovka Pavla Borovičky z Hodonína, se kterou si zazpívali a zatančili nejen mistříňáci z Lúčky. V předsálí kulturního domu si zase přišli na své příznivci muziky valašské – vyhrávali tu liptálští.

V neděli vystoupily dospělé soubory: Maleníček, Mánes, Lipta, Lipovjan, Lúčka abystřické soubory Tetke a stréci, Mladá Haná a Haná.

Milým zahraničním hostem festivalu byl dětský soubor Vejazirdzinsz Lotyšska.

Mezi desítkami folklorních festivalů má Lidový rok výjimečné postavení tím, že je jako jediný u nás programově zaměřen na lidové zvyky a obyčeje a jejich prezentaci folklorními soubory. Proto se pořadatelé záměrně orientují především na vesnické soubory u kterých je přece jen větší předpoklad, že se v nich lidové zvyky udržují. Bohužel se při letošním ročníku opět ukázalo, že tato součást lidové kultury je v souborech čím dál větší popelkou nebo na udržování lidových tradic nezbývá při nácviku pásem a tanců čas, či mají ostych je předvádět. Když k tomu připočteme ještě u některých souborů programovou nekázeň či nepochopení dramaturgie (domnívám se, že pásmo „točených“ ani „ogarské hry“ zrovna moc do zvykosloví nepatří) vyjde nám, že se letos odhodlaly v této části přehlídky vystoupit pouze tři z dospělých souborů. Pomyslný prapor drží naštěstí o něco výše alespoň soubory dětské.

Na tomto místě bych proto jménem organizátorů vyzval vedoucí: udržujete-li u vás jakoukoliv zajímavou lidovou tradici či zvyk (nemusí být ani jevištně zpracovaný) přihlaste se organizátorům nebo na ústředí FOS. Rádi vás na Hané přivítáme.

K tradičnímu dění na LR patří i jarmark. Letos návštěvníci s povděkem kvitovali přece jen větší počet stánků s lidovou výrobou než v předchozích letech a především fakt, že se alespoň do jisté míry podařilo z bezprostřední blízkosti festivalového dění vytlačit „asijskou burzu“.

Národní přehlídka vesnických folklorních souborů a skupin Lidový rok, jak zní oficiální název, vstoupila letošním XI. ročníkem do druhé desítky. Je naším přáním, aby neměla ani v dalších letech nouzi o ochotné ruce pořadatelů a štědré ruce sponzorů. Tyto dva předpoklady jsou totiž potřebné k tomu, aby do Velké Bystřice rády zajížděly kvalitní soubory, které přitáhnou a potěší oči, uši, srdce i duše hostů nejváženějších – diváků.