Hned na začátku této reportáže dovolte malé odbočení. Letošní rok se totiž ve Velké Bystřici nesl ve znamení oslav 500. výročí povýšení na městečko a udělení znaku a pečeti králem Vladislavem II. Jagelonským. Hlavní oslavy se odehrály ve sváteční víkend počátkem července a jedním z programů bylo společné vystoupení všech velkobystřických folklórních souborů v komponovaném pořadu „Obrázke ze svajbe“. K jedinečnosti programu přispěla rovněž aktivní účast skutečných svatebčanů: odvážný mladý pár byl nejprve se všemi náležitostmi oddán „úředně“ a poté podstoupil na pódiu před stovkami diváku ještě svatbu hanáckou. Celá svatební akce byla iniciována podporována olomouckým rádiem Haná, které, byť jako komerční hudební stanice folklór nevysílá, přesto alespoň touto formou podporuje folklórní dění v regionu jehož název nosí.

Snad jediným záporným důsledkem oslav bylo, a tím se již dostávám k letošnímu Lidovému roku, že mu odčerpaly část finančních prostředků. To se projevilo jednak menší propagací festivalu, která letos hlavně v médiích byla prakticky nulová a jednak nutností pozvat k účasti menší počet souborů. Tento fakt byl ovšem mnohonásobně vyvážen bezesporu vysokou kvalitou, a to jak u dětských, tak zejména dospělých souborů.

Velkobystřická přehlídka je, jak je snad již dostatečně známo, zaměřená na výroční zvyky a lidové obyčeje a jejich předvádění v autentické i jevištní podobě. Je nutno ocenit, že tomuto zaměření dostály letos všechny soubory dětské i dospělé.

Přehlídku dětských souborů zahajoval v krásném sobotním odpoledni bystřický Krušpánek, který divákům napřed ve svém vystoupení prozradil „Gde je ta hanačka“ a později si zahrál na „Komáří svajbu“. Slaměnky, také domácí, budou příští rok slavit neuvěřitelné dvacetiny a vrátily nás do jara „Otvíráním studánek“ a hrami „Na kamenný most“ a „Na Heličku“. Vystupování bez muziky vůbec nevadí Gruniku z Ostravice. Paní Šejvlovou citlivě vedené dívky perfektně zpívají při „Lašském koledování“ i k tanci „Na pasinku“. Navíc je vidět, jak je to co dělají, obrovsky baví. Například výstup s blechou z pásma „Výlet“ je pro ty, kdo jej viděli určitě nezapomenutelný. Vánoce v jiném regionu, na Slovácku, předvedly děti ze souboru Kamejka z Hroznové Lhoty a přidaly pásmo dětských her „Na dvorku“. Z nejvýchodnějšího cípu naší vlasti, z obce Bukovec přijel s gorolskými pastýřskými hrami a zábavami soubor Lipka. Zaujal osobitým projevem a jistým zpěvem společným a hlavně sólovým.

Vsacánku se v Bystřici vloni tak líbilo, že ochotně zastoupil omluvivší se Malou Jasénku a přijel letos znovu. Publikum potěšil pásmy „Konopí a plátno“, „Řemesla“, tancem „Vdovec“ a dobře ladící dětskou cimbálovkou.

Modrá obloha v nedělním ránu bohužel vzala za své hned během dvou písních muziky a sólistů souboru Haná, kteří se měli postarat o ouverturu 2. dne přehlídky ukázkami z letos vydaného CD hanáckých písní (viz Folklor č. 2). Celodenní přeháňkové počasí tak zahnalo festival do útrob bystřického kulturního domu a k lítosti pořadatelů i účinkujících mělo negativní vliv na návštěvu.

Již zahajující Ostravská Hlubina dostála své pověsti a téměř až dojala překrásně zpracovaným zvykem „Vjonky“ či sólovým „Starodávným“ v rámci pásma „Jarní svita“. Precizně výrazově provedené tance nadchly diváky i odborníky rovněž v odpolední „Slezské svitě“. Mladá Haná v premiéře s úspěchem uvedla pásmo Jiřího Čady „Šmigrust“, kde lektoři ocenili vhodné použití a začlenění záhorských tanců do tématického pásma. Velkým aplausem všichni přivítali soubor Písečan, který přes obrovské těžkosti způsobené srpnovými záplavami do Velké Bystřice přijel, byť v oslabené sestavě. Představil se s pásmy „Máje“ a „Ta Písecká brána“. Divácky atraktivní taneční figury předvedl ve Veselsko-dolňáckých tancích soubor Radošov z Veselí nad Moravou. Méně už potěšil lektory, kteří vytýkali určitou stylovou nejednotnost. Bystřická Haná z výše zmiňovaných „Obrázků ze svajbe“ uvedla jedno z tak zvaných „zalíkování“ svatebního průvodu pod názvem „Prodávání peřen“ a veselý obrázek „Námlove a pomlove“. Symbolický běh „lidového roku“ uzavřeli ve strhujícím tempu tanečníci a muzikanti Jasénky „Valašským fašankem“ a pásmem „Muziganti hrajte“.

Samostatně se ještě zastavím u zahraničního hosta přehlídky. Folklorno drušstvo Lancova Vas ze Slovinska navštívilo Velkou Bystřici již podruhé. Zatímco před více jak 10 lety zde byli jako začínající soubor, nyní předvedli, jaký výkonnostní skok dopředu udělali. Jejich programy přesně zapadly do dramaturgie festivalu. Z citem zpracované a věrně předvedené části slovinské svatby či hasičská zábava v Lancově Vsi, zpěv i dokonale zvládnutý hudební doprovod lidové muziky – to vše nadchlo diváky a potěšilo nejen paní Jelínkovou, která se studiem slovinského folklóru zabývala v začátcích své činnosti, ale i ostatní členy lektorského sboru, dokonce natolik, že málem nezbyl čas na oběd.

V předchozím výčtu účinkujících a předvedených pásem byla několikrát zmínka o sboru lektorů. Asi není u nás mnoho festivalů, kde by nad výkony vystupujících bděl takový sbor odborníků, jako ve Velké Bystřici. I letos, k velké radosti pořadatelů a přes své problémy se zdravím přijela již zmíněná Zdeňka Jelínková. Dále pozvání přijali PhDr. Jaroslav Štika s manželkou, Marie Mrvová, doc. Pavel Klapil, Roman Giebisch a Helena Lisická, hlavní dramaturgyně přehlídky. K těmto jménům je ještě nutno přiřadit přítomnost osobností z vedení účastnických souborů: Zdeny Kyselé z Hlubiny a Zdeňka Kašpara a prof. Růženy Děcké z Jasénky. Některým vystupujícím sice tento „dohled“ mohl poněkud svazovat nohy, ale zato vedoucí souborů budou moci využít  jejich poznatků pro další práci. Škoda, že zástupci dospělých souborů v nedělní podvečer  této příležitosti ne v plné šíři využili.

Letošní ročník LR se konal za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a pod patronátem senátora Františka Mezihoráka a hejtmana Olomouckého kraje Jana Březiny. Profesor Mezihorák poctil svou přítomností sobotní zahájení a ve své zdravici vyzvedl přínos nejen festivalu samotného, ale všech, kdo se starají o výchovu nejmladší generace v duchu lidových tradic. Za předsednictvo spolupořádajícího FOSu byl celému festivalovému dění přítomen Jan Michálek. Ten ve svém krátkém hodnocení ocenil práci pořadatelů bystřické přehlídky a zejména trvalé dramaturgické úsilí Heleny Lisické o ráz festivalu. Zároveň tlumočil pořadatelům záměr či přání FOSu přesunout přehlídku o víkend blíž prázdninám. Ten by totiž, co do počtu akcí měl být o něco volnější a mohl by proto znamenat rozšíření možností pro účast souborů a snad konečně i větší zájem lidových výrobců a řemeslníků, které Velké Bystřici v současném termínu plně odčerpávají hanácké hodové slavnosti v Prostějově.

Věřme, že se tedy vše v příštím roce povede k plnému zdaru a spokojenosti pořadatelů, souborů i návštěvníků.