Historie

V latinsky psaných pramenech je Velká Bystřice jmenována Bystricz (1275) či Bistricz major (1336), v českých zápisech se uvádí jako Bystřice (1446), Hrubá Bystřice (1839) či Velká Bystřice (1893), německy byla nazývána Fistricz (1524) a Gross Wisternicz (1939).  

První zpráva o Velké Bystřici je z r. 1275, dlouhou dobu se o ní dělila celá řada majitelů. V r. 1381 se zde připomíná tvrz, na městečko byla povýšena kolem r. 1500. V rukou světských majitelů byla až do r. 1589, kdy celé velkobystřické panství bylo prodáno olomoucké kapitule, jež byla vrchností Velké Bystřice až do r. 1848. Poté se stala trvale obcí olomouckého okresu. 

Na žádost majitele Velké Bystřice Jana z Kunovic udělil král Vladislav Jagellonský tomuto městečku listinou z 12.dubna 1502 vlastní peče» a právo pečetit zeleným voskem. 

Zmíněnou tvrz přestavěli majitelé v 15. stol. na zámek, který později přestal být celoročně obývaným sídlem a byl proto do jeho prostor umístěn pivovar. Lahodný mok "Velkobystřického piva" se rozvážel do širokého okolí až do r. 1944, kdy byl pivovar zrušen. Budova zámku pak chátrala a sloužila všemožným dočasným účelům. 

Přes nemalé potíže byl objekt uchráněn demolice a po etapách přebudován na +++ Hotel Zámek, který slouží svým účelům a poskytuje soustavně ty nejlepší služby domácím i zahraničním hostům. V obci byly od pradávna 4 mlýny, 2 pily, olejna, octárna, cihelna, zmíněný pivovar, slévárna i cukrovar a mnoho živností a obchodů. 

Před 2. světovou válkou byla Velká Bystřice hraniční českou obcí se sousedícími Sudety (Mariánské Údolí a Mrsklesy). 

Od druhé poloviny 19.stol. se v městečku čile roziřovala místní kultura : čtenářský spolek Lidumil, pěvecká sdružení, dělnická beseda, tělovýchovné jednoty SOKOL, OREL, ochotnické divadlo, hasiči a mnohé další pak vznikly na počátku 20.století. 

S účinností od 1.června 1998 určil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloš Zeman obec Velká Bystřice m ě s t e m. K 31.12.2006 zde žije 2952 obyvatel.

PŘEDSTAVITELÉ OBCE VELKÁ BYSTŘICE OD ROKU 1792

I. Rychtáři jmenovaní vrchností:

 František Lanoch  1792 - 1808 
 Martin Urbaník  1808 - 1820 
 Jakub Sovka 1820 - 1829
 Karel Malata 1829 - 1832
 Leopold Slíva 1832 - 1840
 Jan Johanes 1840 - 1847
 Jan Hořínek 1847 - 1850

II. Zvolení starostové obce:

 Jan Slíva   1850 - 1857 
 Jan Krumpolc  1857 - 1868
 Jan Jestřábek  1868 - 1893
 František Valouch  1893 - 1894
 Jan Hořínek 1894 - 1897
 Tomáš Zácha 1897 - 1903
 Leopold Hořínek 1903 - 1920
 Josef Žaloudek 1920 - 1924
 František Procházka  1924 - 1940
 Ondřej Špunda 1940 - 1941
 Jaroslav Dokládal 1941 - 1945

III.Zvolení předsedové MNV:

 Jan Zemánek   1945 - 1949 
 Oldřich Velus 1949 - 1952
 Josef Kubic 1952 - 1958 
 Josef Čechám  1958 - 1965
 Oldřich Podhorný  1965 - 1971
 Josef Kubáček 1971 - 1974
 František Mádr 1974 - 1976
 Ladislav Čepelák 1976 - 1977
 Jaroslav Švarc  1977 - 1990

IV.Zvolení starostové obce :

 Ing. Čestmír Hradil   1990 - 1998  

V.Zvolení starostové města :

 Mgr. Zdeněk Lakomý  1998 - 2002  
 Ing.Marek Pazdera 2002 - dosud 

 zdroj:  kronika Velké Bystřice, zpracovala Marie Seidlerová


Vytvořeno 12.1.2014 14:30:55 | přečteno 8348x | tana
load