Historie
V latinsky psaných pramenech je Velká Bystřice jmenována Bystricz (1275) či Bistricz major (1336), v českých zápisech se uvádí jako Bystřice (1446), Hrubá Bystřice (1839) či Velká Bystřice (1893), německy byla nazývána Fistricz (1524) a Gross Wisternicz (1939).
První zpráva o Velké Bystřici je z r. 1275, dlouhou dobu se o ní dělila celá řada majitelů. V r. 1381 se zde připomíná tvrz, na městečko byla povýšena kolem r. 1500. V rukou světských majitelů byla až do r. 1589, kdy celé velkobystřické panství bylo prodáno olomoucké kapitule, jež byla vrchností Velké Bystřice až do r. 1848. Poté se stala trvale obcí olomouckého okresu.
Na žádost majitele Velké Bystřice Jana z Kunovic udělil král Vladislav Jagellonský tomuto městečku listinou z 12.dubna 1502 vlastní peče» a právo pečetit zeleným voskem.
Zmíněnou tvrz přestavěli majitelé v 15. stol. na zámek, který později přestal být celoročně obývaným sídlem a byl proto do jeho prostor umístěn pivovar. Lahodný mok "Velkobystřického piva" se rozvážel do širokého okolí až do r. 1944, kdy byl pivovar zrušen. Budova zámku pak chátrala a sloužila všemožným dočasným účelům.
Přes nemalé potíže byl objekt uchráněn demolice a po etapách přebudován na +++ Hotel Zámek, který slouží svým účelům a poskytuje soustavně ty nejlepší služby domácím i zahraničním hostům. V obci byly od pradávna 4 mlýny, 2 pily, olejna, octárna, cihelna, zmíněný pivovar, slévárna i cukrovar a mnoho živností a obchodů.
Před 2. světovou válkou byla Velká Bystřice hraniční českou obcí se sousedícími Sudety (Mariánské Údolí a Mrsklesy).
Od druhé poloviny 19.stol. se v městečku čile roziřovala místní kultura : čtenářský spolek Lidumil, pěvecká sdružení, dělnická beseda, tělovýchovné jednoty SOKOL, OREL, ochotnické divadlo, hasiči a mnohé další pak vznikly na počátku 20.století.
S účinností od 1.června 1998 určil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloš Zeman obec Velká Bystřice m ě s t e m. K 31.12.2006 zde žije 2952 obyvatel.
PŘEDSTAVITELÉ OBCE VELKÁ BYSTŘICE OD ROKU 1792
I. Rychtáři jmenovaní vrchností:
František Lanoch | 1792 - 1808 |
Martin Urbaník | 1808 - 1820 |
Jakub Sovka | 1820 - 1829 |
Karel Malata | 1829 - 1832 |
Leopold Slíva | 1832 - 1840 |
Jan Johanes | 1840 - 1847 |
Jan Hořínek | 1847 - 1850 |
II. Zvolení starostové obce:
Jan Slíva 1850 - 1857 Jan Krumpolc 1857 - 1868 Jan Jestřábek 1868 - 1893 František Valouch 1893 - 1894 Jan Hořínek 1894 - 1897 Tomáš Zácha 1897 - 1903 Leopold Hořínek 1903 - 1920 Josef Žaloudek 1920 - 1924 František Procházka 1924 - 1940 Ondřej Špunda 1940 - 1941 Jaroslav Dokládal 1941 - 1945
III.Zvolení předsedové MNV:
Jan Zemánek | 1945 - 1949 |
Oldřich Velus | 1949 - 1952 |
Josef Kubic | 1952 - 1958 |
Josef Čechám | 1958 - 1965 |
Oldřich Podhorný | 1965 - 1971 |
Josef Kubáček | 1971 - 1974 |
František Mádr | 1974 - 1976 |
Ladislav Čepelák | 1976 - 1977 |
Jaroslav Švarc | 1977 - 1990 |
IV.Zvolení starostové obce :
Ing. Čestmír Hradil | 1990 - 1998 |
V.Zvolení starostové města :
Mgr. Zdeněk Lakomý | 1998 - 2002 |
Ing.Marek Pazdera | 2002 - dosud |
zdroj: kronika Velké Bystřice, zpracovala Marie Seidlerová